Články
Přečtěte si o tom, jak to skutečně bylo s MSD přímo od samotných aktérů. Shromažďujeme články a svědectví družstevníků, kteří se nebojí vystoupit proti proudu masmédií a mluví otevřeně o tom, co se děje.
Níže najdete články členů představenstva MSD, kteří podrobně popisují to, jak Vrchní státní zastupitelství v Praze zablokovalo veškeré peníze MSD na 8 měsíců, čímž způsobilo krach celé záložny, že to udělalo, protože hrozila ztráta 1 mld. Kč, přičemž kapitálová rezerva byla 2 mld. Kč a nemohlo dojít k poškození družstevníků, že ČNB odňala licenci MSD, i když stejné hodnocení získala i záložna CREDITAS, které licence odňata nebyla, naopak dokonce dostala bankovní licenci, jak státní zástupci nepokrytě lžou a manipulují s důkazy. Čtěte a přesvědčte se sami.
15.11.2016
Lze vysledovat celou řadu do sebe vzájemně zapadajících nepřímých důkazů, které nasvědčují tomu, že Metropolitní spořitelní družstvo (MSD) bylo zlikvidováno po vzájemné a koordinované spolupráci státních institucí.
Podívejme se nejprve na výchozí situaci MSD v dubnu roku 2013. Je zcela nesporné a nikdo to dosud nezpochybnil, že MSD bylo v dubnu roku 2013 dynamicky rostoucí finanční institucí, jehož poměrové ukazatele byly srovnatelné například s Komerční bankou.
MSD v letech 2011 a 2012 odvedlo na všech daních a odvodech 120 mil. Kč a zaměstnávalo 60 spolupracovníků. MSD bylo ziskovou organizací, která v dubnu roku 2013 dosáhla zisku 90 mil. Kč a ke konci roku 2013 cílila na 300 mil. Kč zisku. Na členské schůzi dne 22. 4. 2013 bylo rozhodnuto, že celý zisk po zdanění za rok 2012 ve výši 160 mil. Kč bude ponechán v MSD na krytí rizik a zároveň členská schůze rozhodla o navýšení základního kapitálu MSD dalšími členskými vklady ve výši 200 mil. Kč. Kapitálová přiměřenost MSD by se tímto dostala na 12% (ze zákona je povinných 8%). Veškerá rizika podstupovaná MSD byla řádně v souladu s vyhláškami ČNB kryta vlastním kapitálem a ČNB neměla námitek proti systému vnitřně stanovaného kapitálu (SVSK). MSD udržovalo nadstandardně vysokou likvidní rezervu v minimální výši 15% vkladů, která v dubnu roku 2013 dosáhla k 4 mld. Kč. MSD mělo klasifikované pohledávky na podprůměrně nízké úrovni a v dubnu roku 2013 se pohybovaly mezi 5%-6%. Bilanční suma MSD v prvním čtvrtletí roku 2013 rostla o 1 mld. Kč měsíčně. Během let 2011 a 2012 se MSD vyšvihlo z 5. pozice na největší družstevní záložnu z hlediska výše bilanční sumy a jeho dynamika růstu byla taková, že zakrátko by bylo větší než tzv. „malé“ banky. MSD se podle představenstvem schválené strategie připravovalo na transformaci na banku.
Dále musím konstatovat, že management MSD neprováděl žádné transfery peněz, které by mohly vést k jejich krádeži (tzv. „vyvádění peněz “). Nikdy se MSD nic takového nedělo a nikdo nikdy nic takového neprokázal (a ani prokázat nemohl) a jsem přesvědčen, že kdyby se něco takového dělo, tak by se to určitě objevilo v obžalobě. MSD poskytovalo úvěry na základě řádných a platných úvěrových smluv na projekty nákupu, zhodnocení a následného prodeje nemovitostí a na projekty výroby nových technologií, zastavené většinou nemovitým majetkem nebo akciemi řádně oceněnými soudními znalci a znaleckými ústavy zapsanými na portálu www.justice.cz . Nikdo nikdy, ani ČNB ani příslušné soudy nevarovaly veřejnost, že na tomto seznamu soudních znalců jsou uvedeni i podvodníci. Z úroků z těchto úvěrů vytvářelo MSD dostatečnou marži na platby úroků střadatelům, na financování svého provozu a na vytváření nadstandardního zisku používaného pro krytí rizik.
Tato prosperující a dynamicky rostoucí finanční instituce byla vystavena opatřením, která se dají přirovnat, v poměru k bilanční sumě, k hypotetickým opatřením přijatým u velké banky, např. České spořitelny: klientům ČS, a.s. by byly zablokovány úvěry ve výši cca 20 – 25 miliard Kč, ČS, a.s. by byly zablokovány volné zdroje na jejich účtech ve výši cca 120 – 130 miliard Kč a ze dne na den by jí bylo zakázáno přijímat vklady a poskytovat úvěry. Dokázala by ČS a.s. pod takovými sankcemi přežít 8 měsíců?
Co se ve skutečnosti v prvním čtvrtletí koku 2013 stalo? Dne 5. 6. 2013 doplnil Finanční analytický útvar Ministerstva financí (FAÚ MF) své trestní oznámení tak, že zahrnovalo 11 úvěrových případu MSD (z cca 400 úvěrů poskytnutých MSD celkem) které byly poskytnuty „za období poslední čtvrtiny roku 2012 až jara roku 2013“ převážně na nákup nemovitostí. Do obžaloby ze dne 15. 1. 2016, tedy po třech letech vyšetřování bylo Vrchním státním zastupitelstvím v Praze (VSZ Praha) z oněch 11 úvěrů z původního trestního oznámení FAU MF zahrnuto pouze 8. Přitom z analýzy telefonních odposlechů a provedených výslechů vyplývá, že úvěry byly poskytnuty podnikatelské skupině, která se obchodem s nemovitostmi a developerskými projekty zabývala před i po načerpání úvěrů z MSD. Dále je z výpovědí obviněných a svědků zcela zřejmé, že tato skupina si byla zcela jasně vědoma, že svým jednáním porušuje platně uzavřené úvěrové smlouvy a že si je vědoma, že poslání peněz načerpaných z úvěrů poskytnutých MSD do zahraničí je v rozporu s ustanoveními podepsaných úvěrových smluv. Takže si tato skupina byla vědoma, že se dopouští úvěrového podvodu. Dále z analýzy telefonních odposlechů je zřejmé, že alespoň někteří členové skupiny věděli, že jejich „šéf“ si ulil značnou částku („mašli“) bokem. V této souvislosti je bezesporu zajímavé, že kromě kauzy „Metropolis“ v které byla neznámým subjektem, v rozporu se zákonem, zveřejněna všechna jména obviněných byla Policií České republiky (PČR) v souvislosti s MSD otevřena ještě kauza „Aladin“ v rámci které je vyšetřován jeden 45 letý muž, jehož totožnost nebyla zveřejněna, který měl údajně z MSD „vyvést“ (podle mě je příhodnější termín ukrást) 350 mil. Kč. (http://www.policie.cz/clanek/obvineni-za-vyprani-354-milionu-korun.aspx)
Pracovní hypotéza je odvozena takto: Česká národní banka (ČNB) společně s Ministerstvem Financí (MF) několik let usiluje o prosazení zákona na, když ne na likvidaci, tak alespoň výrazné omezení činnosti družstevních záložen hraničící s jejich likvidací. Za tímto účelem se snaží v parlamentu prosadit novelu zákona č. 87/1995 Sb. Asociace družstevních záložen se tomuto kroku relativně úspěšně brání. K prosazení novely zákona by se ČNB a MF určitě hodil exemplární případ. A tak se rozjíždí akce, která by se dala pracovně nazvat „velbloud“ podle lidového úsloví „dělat z komára velblouda“. FAU MF začne hlídat transakce související s největší a nejdynamičtěji rostoucí družstevní záložnou až na něco přijde. (V každé finanční instituci se vždy na něco přijde, jinak by jejich útvary pro správu havarovaných úvěrů („český výraz“: work out) neměly co dělat a byly by zbytečné.)
FAU MF podává trestní oznámení na neznámého pachatele, v kterém se zabývá podezřelými transakcemi některých klientů MSD. Nicméně musíme se ptát, proč v tomto trestním oznámení uvádí nepravdivé a zkreslené informace jako například:
To, že se ze strany MSD jednalo o špatné úvěry dokazuje FAU MF tímto tvrzením: „ …., kdy ceny nemovitostí a pozemků v průměru neustále klesají a na trhu je velký nadbytek nabídky nad poptávkou, ….“ a dále „Stejnou vypovídací hodnotu poskytuje i činnost zavedených developerských společností, které …… , prodávají své produkty se značnými slevami oproti původním cenám.“ Z JUDr. Milana Cícera, bývalého ředitele FAU MF, je po odchodu z FAU MF vážený poradce, který svým klientům radí, že nejvíce zbohatnou, budou-li nakupovat v době převisu poptávky nad nabídkou a v době, kdy ceny dosahují svého vrcholu.
Proč FAU MF jako jeden znak kriminální činnosti MSD uvádí, že úvěry byly shodně poskytnuty na 2 roky? Za prve, MSD mělo nejdelší termínované vklady na 2 roky, takže z hlediska obezřetnosti delší úvěry poskytovat nemohlo a za druhé zpětně se prokázalo, např. článek z časopisu Ekonom, č. 19, z 7.-13.5.2015, „Otrávení statkáři už pole neprodají“, že nákup nemovitostí byl nejvýhodnější právě v roce 2013.
Dále úředníci FAU MF prokázali neznalost principů projektového financování, které je popsané v Úředním sdělení ČNB ze dne 27. 5. 2011 Specializované úvěrové expozice při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku.(http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2011/download/v_2011_05_20711560.pdf)
FAU MF určitě vědělo, že z účtů MSD se nikdy žádné peníze „nevyváděly“ a dále muselo vědět, že MSD od 7. 5. 2013 žádné úvěry neposkytuje a ani neumožňuje dočerpání již schválených úvěrů, u nichž bylo započato s čerpáním před 7. 5. 2013. Aby MSD dodrželo pravidla daná vyhláškami ČNB, mělo své finanční rezervy uloženy u několika bank. Aby tyto finanční rezervy neležely ladem, byly s péčí řádného hospodáře uloženy na termínovaný vklad s tím, že v případě potřeby mohly být uvolněny v řádu jednotek dnů, samozřejmě za nějakou cenu danou příslušnou smlouvou. FAU MF vědělo, že MSD má zablokovány všechny okamžitě likvidní peníze na účtech v ČSOB. Jak si pak lze vysvětlit větu z dodatku trestního oznámení FAU MF ze dne 16. 5. 2013, cituji: „….provádí zástupci MSD úkony, které se jeví jako směřující k vyvedení finančních prostředků družstva z jeho termínovaných vkladů. Jelikož tak činí za podmínek nevýhodných, tzn., ruší termínované vklady mimo výpovědní lhůtu s okamžitým převodem na běžné podnikatelské účty, nejeví se tyto kroky jako prováděné s péčí řádného hospodáře, naopak jsou hodnoceny jako prováděné s cílem vyvést finanční prostředky z termínovaných vkladů mimo účty družstva.“ Takže FAU MF společně s VSZ Praha donutili MSD své finanční rezervy uvolnit a po té zcela legitimní kroky MSD – převod peněz mezi vlastními účty za účelem výplaty příkazů svých klientů – vydávají za trestnou činnost!
Jako argument pro zablokování 1 miliardy Kč v JT bance použilo FAU MF snahu MSD vyplácet své klienty „… Jednalo se celkem o šest plateb v celkové částce 42 995 852, 35 CZK.“ Pikantní na tomto tvrzení je, že po té, co byly MSD zablokovány peníze ve výši dvojnásobku vlastního kapitálu (2,7 miliardy Kč), byly později tyto platby klientům MSD na základě jejich příkazů bez jakékoliv kontroly a bez jakékoliv výhrady provedeny z peněz získaných MSD z prodeje dluhopisů a splátek úvěrů.
Dále FAU MF poskytovalo VSZ Praha argumentaci k zablokování peněz i tím, že tvrdilo, že MSD nebude mít zvýšenou potřebu peněz „…, neboť proti MSD v době prováděných kroků žádná negativní mediální kampaň vedená není.“ V bezprostředně následujících dnech 19. 5. 2013 a 20. 5. 2013 proběhla rozsáhlá mediální kampaň (s vysokou pravděodobností s cílem vyvolat run na MSD) s tématem „Záložna Metropolitní spořitelní družstvo má zablokované účty“ a ještě dnes jsem na internetu dohledal 6 článků z uvedeného období s touto tématikou publikovaných např. na Idnes, Novinky, Blesk, Parlamentní listy a dalších serverech.
Za pozornost rovněž stojí skutečnost, že po té co byly MSD zablokovány finanční prostředky přesahující dvojnásobek vlastního kapitálu, si FAU MF přestalo toků na účtech MSD všímat.
Aniž by FAU MF cokoliv zkoumalo a ověřovalo a aniž by o dění uvnitř MSD cokoliv vědělo, ve svých trestních oznámeních prohlašovalo tyto zcela nepodložené hypotézy: „…, kdy v rámci šetření vyplynulo také podezření, že k naplňování kreditní strany účtů MSD mohlo docházet z nelegálních zdrojů.“ Tato hypotéza se nikdy nepotvrdila! Ve svém doplnění trestního oznámení ze dne 22. 7. 2013 kriminalizuje FAU MF řádné splácení úroků z úvěrů, placení provozních výdajů MSD a platby klientům na základě jejich platebních příkazů. Dále FAU MF pronáší zcela nepravdivou hypotézu, že v MSD nebyly, v rozporu s jeho stanovami, úvěry schvalovány úvěrovou komisí. Závěrem můžeme konstatovat, že je velmi pravděpodobné, že FAU MF zneužilo úvěrový podvod k tomu aby VSZ Praha poskytlo dostatek „argumentů“ k zablokování likvidačního objemu peněz i za cenu lží a manipulace se skutečným stavem.
Podívejme se dále na argumentaci ČNB, která provedla v MSD zcela bezprecedentní čtyřdenní kontrolu, po které MSD zakázala činnost. Něco takového nemá v historii ČNB a troufám si říci, že ani v historii žádné centrální banky obdobu. Přitom používala zcela nepravdivé argumenty typu: ČNB tvrdí, že v MSD se úvěry schvalovaly během několika minut. Znalci objednaní PČR tvrdí, že v MSD se schvalovaly úvěry za 2 dny. Nejen, že si obě tato tvrzení odporují, ale ani jedno neodpovídá realitě. Tato tvrzení se nepotvrdila ani žádnou výpovědí svědků či obviněných.
ČNB zpochybňuje výši znaleckých posudků, aniž by měla jakékoliv oprávnění k jejich přehodnocování a aniž by si nechala udělat revizní posudky oprávněným znalcem. Na základě toho potom zpochybňuje výši opravných položek tvořených MSD. V rozporu se skutečností, že ČNB schválila audit vnitřního řídícího a kontrolního systému (VŘKS) MSD za rok 2011 ČNB tvrdí, že v MSD žádný VŘKS nefunguje. Přitom mu na základě výsledku auditu za rok 2011 tento audit odpustila pro roky 2012 a 2013.
V rozporu s realitou ČNB tvrdí, že risk manažer v rámci schvalovacího procesu nepřipomínkoval posuzované úvěry. Přitom VSZ Praha v obžalobě cituje připomínku risk manažera k jednomu z úvěrů. ČNB zcela v rozporu s logikou tvrdí, že v rámci posuzovaní ekonomicky spjatých skupin, MSD přijalo „pouze“ ta opatření, která jsou uváděná ve vyhláškách ČNB. Která jiná opatření mělo MSD přijmout? Tají snad ČNB před družstevními záložnami nějaké ověřené praxe?
Aniž by ČNB vydala ověřené praxe, které dle své vyhlášky byla povinna vydat, kritizovala MSD za způsob stanovení předmětu úvěru, za vedení nedostatečné dokumentace k zamítnutým úvěrům, za formální stránku podnikatelských záměrů předkládaných klienty MSD a další. Dále ČNB lhala i v médiích kdy například ústy pana Tomšíka, člena bankovní rady, tvrdila, že u družstevních záložen naznala vlastníky pod 10% podílu na základním kapitálu. Kritizovala záložny za skutečnosti, které sama ze zákona schvalovala, jako například základní členský vklad ve výši 1 Kč nebo stanovy družstevních záložen, které umožňovaly další členské vklady. Dále nepravdivě uváděla, že družstevní záložny se řídí jinými pravidly než banky.
ČNB se v médiích přiznala, že vědomě porušovala své zákonné povinnosti kontrolovat všechny družstevní záložny alespoň jednou ročně. ČNB argumentovala způsobem „ … nemůžeme vám to dokázat, ale domníváme se, že ….“ V argumentaci ČNB opět můžeme vysledovat zřetelnou snahu argumentovat tak, aby poskytla VSZ Praha co nejvíce argumentů proti MSD i za cenu lží a zkreslování skutečností. VSZ Praha pak všechny výše uvedené argumenty FAU MF a ČNB převzalo, aniž by je jakkoliv ověřovalo. Státní zástupkyně paní Smetanová přiznává, že svou činnost s ČNB intenzivně koordinovala. VSZ Praha si vlastními silami nijak neprověřovalo, zda výsledky správního řízení ČNB odpovídají realitě, což je v podmínkách jakéhokoli úředního řízení ve smyslu zásad spravedlivého procesu neobvyklé. ČNB a VSZ Praha argumentovaly v kruhu, ČNB zdůvodňovala svůj postup vyšetřováním VSZ Praha a VSZ Praha odůvodňovalo svůj postup a blokaci peněz kontrolou ČNB.
Navíc proto, aby státní zástupkyně zdůvodnila masivní blokaci všech rychle likvidních prostředků MSD, až do výše přesahující dvojnásobek vlastního kapitálu, uchyluje se k argumentaci, kterou není schopna podložit odpovídajícími důkazy. Například tvrzení VSZ Praha „bylo připraveno vyvedení všech peněz z MSD“ je zcela v rozporu s výsledky tříletého vyšetřování, kdy v obvinění je uvedeno 8 úvěrů z původních 11 na které FAU MF podalo trestní oznámení. Úvěry byly poskytnuty podnikatelské skupině, která se obchodem s nemovitostmi dlouhodobě zabývala.
Dále pak jako zcela neopodstatněné se ukázalo i tvrzení VSZ Praha že management MSD spoléhal na to, že vklady klientům vyplatí Fond pojištění vkladů (FPV) přičemž i fiktivní a nadhodnocená „škoda“ uvedená v obžalobě byla plně kryta vlastním kapitálem MSD a případná ztráta z nesplacených úvěrů by se střadatelů natož pak FPV vůbec nedotkla. Jinými slovy MSD zcela v souladu s vyhláškami ČNB krylo veškerá podstupovaná rizika vlastním kapitálem. Takže pokud by ČNB společně s VSZ Praha neadekvátně nezasáhly, nemuselo k žádné výplatě z FPV dojít ani v případě nejčernějšího scénáře nastíněného VSZ Praha v obžalobě.
VSZ Praha nepravdivě argumentovalo i vůči ústavnímu soudu, kdy píše „Prověřovanou trestnou činnost lze popsat tak, že se jednalo nejméně od počátku roku 2010 o předem připravené a dohodnuté transakce v řetězci, …“. Do konce září 2010 bylo MSD ovládáno úplně jinými majiteli a managementem. Nikdo z původního managementu nebyl pozván ani k podání vysvětlení natož pak vyslechnut. I úvěry uvedené v obžalobě po tříletém vyšetřování nevybočují z období uvedeného v původním trestním oznámení FAU tj. listopad 2012 až duben 2013.
PČR si 3. 5. 2013 odvezla z MSD desítky úvěrových spisů. Přitom ani jeden z těchto tři roky prověřovaných úvěrů se neobjevil v obžalobě. Takže tímto VSZ Praha nepřímo prokázalo že VŘKS byl v MSD jako celek funkční.
VSZ se ve svých zdůvodněních de facto dopouští diskriminace občanů ČR podle věku, kdy konstatuje, že občané ČR ve věku 20 až 30 let jsou blízcí věku mladistvých a nezpůsobilí pro podnikání. Poskytnout jimi řízeným společnostem úvěr se považuje za trestný čin. Přitom soudy ČR „zplnoletnily“ více jak 10 osob mladších 18 let jako oprávněné samostatně podnikat.
VSZ Praha má zřejmě unikátní metodiku jak poznat, který člověk je a který není schopen podnikat. Jak by asi VSZ Praha posoudilo osobu „blízkou věku mladistvých“ s touto charakteristikou: „„…, na základní škole téměř propadl a vyšel ji se čtyřkami a pověstí flinka zralého tak na učiliště. A tak to pokračovalo i na třech středních školách, …“, nebo jinou osobu s touto charakteristikou: „Narodil jsem se s Touretteovým syndromem, to znamená, že mám viditelné i slyšitelné tiky, křivím se když mám být v klidu a když mám být zticha tak funím, chrochtám nebo popotahuji, smrkám,…..“, „ navíc jsem dysgrafik, neumím čitelně psát a sám po sobě nepřečtu co jsem napsal, učitelka mě posílala do zvláštní školy,…..“, „ … začal jsem pít a dělal jsem výtržnosti …“, „… měl jsem 29 let a miliony dluhů …“ Přitom v obou případech se jedná o později úspěšné podnikatele, jejichž úspěchy jsou prezentovány v médiích jako motivace pro ostatní občany.
VSZ Praha pak zcela mylně předpokládá, že vlastník a jednatel společnosti podniká zcela osamoceně a na všechno je sám. Naprosto nerespektuje, že majitelé a jednatelé společností byli obklopeni lidmi s bohatými zkušenostmi s obchodem s nemovitostmi. Mezi těmito lidmi byly dlouholeté přátelské vazby ze sportu, ze školy a i rodinné vazby. Zřejmě z nedostatku relevantních důkazů se VSZ Praha uchyluje k dokládání trestné činnosti MSD pomocí skutečností, které jsou v souladu se zákonem. Řádně uzavřené a podepsané úvěrové smlouvy označuje za fiktivní. Řádně vedený úvěrový spis označuje za zastírání trestné činnosti. Platby prováděné v souladu se zákonem označuje za podezřelé na vyvádění peněz z MSD. Je s podivem, že řádné placení daní VSZ Praha rovněž neoznačilo jako zástěrku pro trestnou činnost.
Na základě informace o údajném úvěrovém podvodu skupiny podnikatelů je možné odvodit následující hypotetické varianty: Podnikatelé použili peníze na jiný účel, než byl uveden v úvěrové smlouvě (dopustili se úvěrového podvodu), ale předpokládali, že úvěry řádně vrátí. Podnikatelé část peněz použili pro svoji potřebu (krádež) s tím, že zbylou částí vydělají obchodem s nemovitosti na splátky úvěrů (ať už částečné nebo celkové). Aby VSZ Praha vyloučilo dvě výše zmíněné hypotézy a argumentačně si pojistilo tu třetí – krádež všech peněz z poskytnutých úvěrů – zablokovalo všem společnostem peníze řádově jeden až několik týdnů po načerpání úvěrů a v době, kdy řádně plnily své platební povinnosti. Tím si zajistilo, že úvěry nemohly být nikdy splaceny a společnosti nemohly nikdy začít podnikat a nakoupit nemovitosti. Takže pravdu o tom, co měla výše uvedené skupina v úmyslu, se už nemůžeme dovědět.
Za zmínku stojí i výběr znalců, kterým PČR zadala zpracování posudků. Jedná se o dvorní dodavatele posudků pro PČR, kteří pro ni zpracovávají většinu znaleckých posudků. Tito znalci nebyli způsobilí přehodnocovat posudky jiných znalců, v posudcích se uchylovali k obecným tvrzením, aniž by se snažili zjistit, jak dané procesy probíhaly v MSD. Skutečnosti, které svědčí ve prospěch MSD, vydávají za důkazy nekompetentního jednání managementu. Jako například fakt, že úroková marže byla cca 5 ti násobkem průměrných tržních úrokových marží. Přitom tato marže zajišťovala ziskovost MSD. Jak vysoká podle těchto znalců měla být úroková marže? Přitom znalci si pro své posudky nevyžádali všechny potřebné podklady, což i sami přiznávají.
Do tohoto konceptu zapadají i informace uváděné v tisku. Tisk vůbec neinformoval o ekonomické síle MSD k 30. 4. 2013. Místo toho bulvárně informoval o výše uvedených nepravdivých skutečnostech. Podle tisku například řidiči kamionů nejsou schopni úspěšně podnikat. Není to diskriminace skupiny občanů podle povolání? Jsem přesvědčen, že celá řada bývalých řidičů kamionů úspěšně podniká. Média při informování o situaci v MSD postupovala podle tohoto schématu: „Dezinformace vypuštěná do veřejného prostoru se spolu s působením důležitého spojence – času (a v jeho průběhu realizované multiplikace oné původní nepravdy) – stane veřejně přijímanou „pravdou“. Pak nastoupí druhá dezinformační vlna, která se argumentačně opírá o onu novou „pravdu“, odvolává se na ní a zdůvodňuje své úsilí snahou o nápravu nepravosti. Že se jedná o nepravost, je náhle nepochybné. Vždyť je o tom přesvědčena veřejnost!“. (Petr Žantovský, Mediální manipulace a krize v České televizi v roce 2000, Publikace IVK č. 18/2015)
Povšimněme si, že celou kauzou se jako červená niť táhne způsob argumentace, kdy zcela legální činnost MSD je vydávána jako důkaz jeho trestné činnosti. Mezi tyto „argumenty“ patří kriminalizace uvolňování likvidních rezerv, kriminalizace výplaty vkladů klientům, označení řádně uzavřených úvěrových smluv za fingované, označení řádně vedené úvěrové dokumentace za dokumentaci vedenou za účelem zakrytí údajné trestné činnosti. ČNB zpochybňuje posuzování ekonomicky spjatých skupin argumentací, že přijetí všech opatření uvedených v jí vydaných vyhláškách je nedostačující. Dále jsou z argumentace důsledně vylučovány dokumenty, které dokazují správnost postupu MSD. Znalci pro své posudky nevycházeli z vnitřních předpisů MSD ani z jeho informačního systému. Nikdo se nezabýval např. zápisy z představenstva nebo zápisy z členských schůzí MSD. Nikdo nezohlednil vynikající ekonomickou a finanční kondici MSD.
Základní idea celé akce je jednoduchá: Zablokujeme peníze klientů MSD, vlastnímu MSD zablokujeme prostředky do výše dvojnásobku vlastního kapitálu a zakážeme mu veškerou výdělečnou činnost. Pak už jen počkáme, až MSD zkrachuje. Trvalo to 8 měsíců. VSZ Praha v obžalobě argumentuje: to že jsou to lumpové, dokazuje i skutečnost, že MSD zkrachovalo.
FAU MF v této kauze vyhledalo vhodný případ a okořenilo ho několika nepravdivými tvrzeními a rádoby důkazy tak, aby VSZ Praha mělo důvod blokovat peníze na účtech MSD. ČNB po čtyřech dnech na základě nepravdivých tvrzení zakázala MSD činnost, čímž rovněž poskytla VSZ Praha důvod k zajištění peněz. VSZ Praha nic nezkoumalo, nic neověřovalo a konalo podle, s největší pravděpodobností, předem dohodnutého scénáře.
Celkově lze kauzu shrnout takto, v ziskové a prosperující finanční instituci je odhalen údajný úvěrový podvod, přičemž rizika z něj vyplývající jsou plně kryta kapitálem družstevní záložny i v té nejpesimističtější variantě nastíněné VSZ Praha. Na tuto finanční instituci jsou v organizované spolupráci FAU MF, ČNB a VSZ Praha uvaleny sankce, které by zničily každou banku na světě během, když ne hodin, tak jednotek dnů. Když se vžijeme do kůže státní zástupkyně paní Daniely Smetanové tak ona přeci nemůže přiznat: promiňte, svým neadekvátním postupem jsem způsobila škodu ve výši cca 7 miliard Kč. Tuto kauzu přeci musí za každou cenu dostat k soudu a to skutečně za každou cenu. I za cenu, že do obžaloby uvádí dokumenty (rádo by důkazy) z jiné doby a jiné společnosti, které se týkají výstavby fotovoltaických elektráren. Účelově vytrhává slova z kontextu telefonických odposlechů, a jako vrchol manipulace s důkazy libovolně, dle své potřeby, zaměňuje jména vzájemně komunikujících osob.
Na závěr se musím ptát: Jak je možné, že v jednom demokratickém a právním státě, za který Českou republiku stále ještě považuji, funkci státního zástupce vykonává osoba, která falešně interpretuje důkazy jen proto, aby „svoji“ kauzu dostala před soud? Opravňuje snad post vrchní státní zástupkyně volně fabulovat, když informuje veřejnost o probíhajících trestněprávních kauzách?
Lidová moudrost praví: Kdo lže, ten krade, kdo krade…
Jan Zavřel
[1] Dle mých znalostí trestní zákoník žádné „vyvádění peněz“ jako trestný čin nezná, takže není zcela zřejmé, co PČR nebo VSZ Praha pod tímto pojmem myslí. Tak jak tento pojem používá VSZ Praha by se asi dal definovat jako „posílání peněz na účet jiného subjektu bez očekávání odpovídajícího protiplnění nebo v případě čerpání úvěru posílání peněz na účet klienta s vědomím, že tento úvěr nebude nikdy splacen“.
28.04.2020
Otevřený dopis státnímu zástupci Mgr. Janu Krestýnovi
V prvé řadě je nutno uvést celou řadu ničím nepodložených a nepravdivých informací uvedených v odvolání v neprospěch obžalovaných (sp. zn 45T 3/2016 – kauza Metropolitního spořitelního družstva) pod které se podepsal Mgr. Jan Krestýn a jehož autorkou je, téměř s jistotou, státní zástupkyně JUDr. Daniela Smetanová:
Nepravdivý je výrok, že představenstvo si přisvojilo finanční prostředky vložené členy Metropolitního spořitelního družstva na běžné a spořicí účty. Představenstvo si z principu tyto prostředky nemohlo přisvojit, protože jimi nevládlo a nerozhodovalo o nich. Úvěry podle zákona č.87/1995 Sb. a podle stanov Metropolitního spořitelního družstva schvalovala jedině jeho úvěrová komise, tj. orgán postavený na roveň představenstvu a odpovědný přímo členské schůzi družstva. Podle výše uvedeného zákona kontrolní činnost nad úvěrovou komisí vykonává kontrolní komise družstva. Jestliže se představenstvo vyjadřovalo k úvěrům tak nikoliv z hlediska úvěrového rizika, což bylo vyhrazeno úvěrové komisi, ale především z hlediska rizika likvidity, rizika koncentrace, rizika kapitálové přiměřenosti, úrokového rizika a tržního rizika.
Nepravdivý je výrok, že úvěry byly poskytovány, aniž by byly zajištěny. U všech poskytnutých úvěrů zástupci dlužníků nejprve, prostřednictvím společnosti zástavce, z vlastních zdrojů nakoupili nemovitosti, které byly následně oceněny bezúhonným soudním znalcem uvedeným na seznamu soudních znalců, a proti zástavě takto oceněných nemovitostí byl poskytnut úvěr do výše 80% hodnoty jejich tržního ocenění. Všechny takto zastavené nemovitosti byly řádně zapsány jako zástavy pro daný úvěr v katastru nemovitostí. Dále byly úvěry zajištěny směnkou společnosti věřitele avalovanou jejím společníkem, čímž bylo de facto zajištěno zástavní právo na všechny nemovitosti nakoupené z poskytnutého úvěru.
Nepravdivý je výrok, že takto poskytnutými úvěry bylo znemožněno jejich splacení, aneb navrácení prostředků bylo zcela vyloučeno. Projekt nákupu, nemovitostí, jejich zhodnocení například zasíťováním a jejich následný prodej se ziskem je stokrát opakovaný běžný podnikatelský projekt, na kterém většina podnikatelů vydělala a který, za normálních okolností tj. naplnění ustanovení úvěrové smlouvy o předmětu úvěru dlužníkem, umožňuje bezproblémové splacení poskytnutých úvěrů.
Nepravdivé je rovněž tvrzení, že představenstvo záměrně nastavilo toliko formální úvěrový proces. Toto tvrzení je nepravdivé z těchto důvodů: Vnitřní řídící a kontrolní systém (VŘKS) Metropolitního spořitelního družstva byl auditován společností schválenou členskou schůzí Metropolitního spořitelního družstva a Českou národní bankou – VGD Audit, s.r.o. Tento audit byl zaslán na ČNB a ta k němu neměla žádné výhrady a na jeho základě ČNB odpustila Metropolitnímu spořitelnímu družstvu provedení tohoto auditu v letech 2012 a 2013. Dále si představenstvo objednalo audit vnitřních procesů Metropolitního spořitelního družstva od renomované nadnárodní společnosti KPMG a ze zápisů z jednání představenstva vyplývá, že všechny připomínky a doporučení z tohoto auditu byly řádně zapracovány do činnosti Metropolitního spořitelního družstva. Dále nikdo, ani A-Consult plus ani soudkyně JUDr. Dana Pacholíková, nezpochybnil vysokou úroveň vnitřních předpisů Metropolitního spořitelního družstva, které byly, dle jeho stanov, závazné pro jednání a rozhodování úvěrové komise. Tuto nadprůměrnou úroveň vnitřních předpisů družstva ve svém posudku potvrdil i znalec v oboru bankovnictví pan Bernhardt.
Nepravdivé je tvrzení, že elektronická komunikace i sešity, které Petr K. používal pro kontrolu a plánování složitých převodů se týkají Metropolitního spořitelního družstva. Pravdou je, že v těchto poznámkách týkajících se výhradně převodů peněz z LBBW Bank dále až do Hongkongu se Metropolitní spořitelní družstvo ani členové jeho představenstva nevyskytují. Jsou v něm uvedeni výhradně členové skupiny pana „Aladina“. JUDr. Daniela Smetanová do tohoto okruhu poznámek zahrnula i zápisy z let do roku 2010 týkající se výhradně činnosti výstavby fotovoltaických elektráren – zcela zřejmě z nedostatku jakýchkoliv relevantních důkazů.
Zcela nepravdivé je tvrzení, že takzvaný „Fahrplán“, obsahoval úkoly, které po svém nástupu prý museli členové představenstva Metropolitního spořitelního družstva plnit. (Tento dokument ve spise neexistuje a JUDr. Daniela Smetanová tímto názvem patrně označuje dokument, jehož plný název je „Fahrplan do konce roku 2011“, a pro úplnost podotýkám, že útok skupiny pana „Aladina“, s podporou LBBW Bank, se na Metropolitní spořitelní družstvo odehrál v časovém rozmezí listopad 2012 – duben 2013) „Fahrplan do konce roku 2011“ je uveden v příloze tohoto dopisu. Tento dokument nemá uvedeného autora, není datován, není v něm uvedeno, zda a kdy ho někdo schválil, pro koho byl určen a tento dokument není dokončen, tři poslední kapitoly jsou prázdné, včetně tolik státní zástupkyní vynášené kapitoly jako stěžejní důkaz „Zametání stop“. Nepamatuji se, že by tento dokument byl někdy představenstvu Metropolitního spořitelního družstva předložen natož, aby ho představenstvo projednávalo. Navíc tento dokument žádný návod k trestné činnosti neobsahuje. Je to dokument, který se svým obsahem a charakterem týká vlastnické struktury družstva a řeší problematiku a vztahy členů Metropolitního spořitelního družstva, kteří koupili a později do něj vložili další členské vklady.
Jako nepravdivý lze označit výrok, že se Petr K. a Ivo Z. podíleli na výrobě předpisové základny Metropolitního spořitelního družstva. Na tvorbě předpisové základny se od roku 2011 podílela výhradně Asociace družstevních záložen a její tajemník, který dříve pracoval pro Úřad pro dohled nad družstevními záložnami.
Příznačná je i skutečnost, že křestní jména uvedená v komunikaci (jako Vašek nebo Roman) o „tunelech“ a „ulívání peněz“, kterou státní zástupkyně rovněž uvádí jako „stěžejní“ důkaz nepatří ani jednou z obviněných. Jak se tedy tato komunikace mohla týkat útoku skupiny pana „Aladina“ na Metropolitní spořitelní družstvo?
Nepravdivé je i tvrzení „je zadokumentováno i to jakým způsobem a s jakými motivy byli vybíráni další zaměstnanci MSD“. Státní zástupkyní prezentovaný dialog, který má sloužit jako důkaz, se vůbec netýká zaměstnanců Metropolitního spořitelního družstva ale výběru členů kontrolní komise, kterou schvalovala členská schůze mimo jiné i na základě pravidla co člen to jeden hlas. Tato skutečnost více než cokoli jiného dokládá důkazní nouzi státní zástupkyně.
Společnost RSA měla kanceláře v kancelářích pronajatých od společnosti Heliostech do cca června roku 2012. Po té se přestěhovala do kanceláří, které si pronajala ve Slovanském domě. Společnost Heliostech sídlila v business centru OASIS na stejném patře jako Metropolitní spořitelní družstvo, avšak měla zcela oddělený vchod a v žádném případě nikdo, kdo nebyl v Metropolitním spořitelním družstvu zaměstnán, neměl do něj volný přístup – pouze přes sekretariát (to platilo i pro členy družstva, kteří do něj vložili další členské vklady).
JUDr. Daniela Smetanová sice hovoří o vzájemné spolupráci a účasti na mimopracovních aktivitách zaměstnanců RSA a Metropolitního spořitelního družstva, ale zřejmě zcela záměrně neuvádí, o koho se jednalo, v kterém období a jak často se tak dělo. Aby mou osobu s těmito aktivitami také poněkud násilně propojila, konstatuje, že já jsem byl také do září 2010 zaměstnancem společnosti SIDIA jako někteří zaměstnanci RSA. Státní zástupkyně však neuvádí, jakou souvislost měly mít tyto aktivity s činností skupiny pana „Aladina“ v druhé polovině roku 2012 a začátkem roku 2013.
Státní zástupkyně JUDr. Daniela Smetanová ve svém odvolání uvádí zcela nový pojem „projekt MSD“ který se nikde ve spise neobjevuje. Neobjevil se ani při hlavním líčení, ani v obžalobě ani v rozsudku. Je to opět doklad její důkazní nouze, která ji nutí vymýšlet si nové neexistující pojmy.
V dokumentaci zajištěné u Petra K. není ani zmínka o představenstvu Metropolitního spořitelního družstva a jeho členech v souvislosti s činností skupiny pana „Aladina“. Takže tvrzení, že Petr K. tímto přispěl k usvědčení představenstva, je holý nesmysl a zbožné přání paní státní zástupkyně.
Dále se státní zástupkyně odvolává na předchozí profesní karieru mé osoby a Petra K. ve společnosti SIDIA od druhého čtvrtletí roku 2009 do září roku 2010, což má být údajně důkaz, že jsem měl prostřednictvím Petra K. spolupracovat se skupinou pana „Aladina“ v druhé polovině roku 2012 a začátkem roku 2013. Zde je nutno zdůraznit, že pan Petr K. nepatřil do vlastnické struktury ani společnosti SIDIA, ani žádné jiné společnosti podílející se na výstavbě fotovoltaických elektráren ani do vlastnické struktury Metropolitního spořitelního družstva. Takže v žádném případě nemohl ovlivňovat stěžejní rozhodnutí ani společností ze skupiny budující fotovoltaické elektrárny ani Metropolitního spořitelního družstva. Ani se nepodílel na výběru členů představenstva Metropolitního spořitelního družstva. Vždy pracoval podle pokynů jemu nadřízených manažerů a vlastníků. Podle jejich pokynů spolupracoval i na převzetí Metropolitního spořitelního družstva novými vlastníky, částečně spojenými se skupinou, která stavěla fotovoltaické elektrárny. Z tohoto důvodu se k němu v roce 2010 dostal i můj životopis a sken mého občanského průkazu. Sloužily pro prezentaci mé osoby na členské schůzi Metropolitního spořitelního družstva, na které jsem nebyl přítomen a jako zdroj údajů potřebných pro zápis do obchodního rejstříku.
Je sice pravda, že těsně po převzetí Metropolitního spořitelního družstva novými vlastníky, kteří měli eminentní zájem na co nejrychlejší konsolidaci jeho nedobrého stavu, viz „Fahrplan do konce roku 2011“, Petr K. a Ivo Z. spolupracovali, na základě doporučení jeho nových vlastníku, na tvorbě nové předpisové základny a nastavení procesů v Metropolitním spořitelním družstvu, ale představenstvo si už začátkem roku 2011 pro dlouhodobou spolupráci na stabilizaci Metropolitního spořitelního družstva vybralo právní kancelář AK-VOŘÍŠEK PETR JUDr. Ph.D. LL.M. a Asociaci družstevních záložen. Je důležité konstatovat, že zatímco na smluvní dokumentaci skupiny pana „Aladina“ se podílela advokátní kancelář, tak na své smluvní dokumentaci Metropolitní spořitelní družstvo spolupracovalo právě s AK-VOŘÍŠEK PETR JUDr. Ph.D. LL.M.
Fantasii JUDr. Daniely Smetanové ve fabulaci „důkazů“ proti představenstvu Metropolitního spořitelního družstva dokládá i její ničím nepodložený výrok že „záložna byla pokladnou třetích osob“.
Výrok státní zástupkyně JUDr. Daniely Smetanové, že představenstvo nepostupovalo obezřetně a s náležitou péčí vyvracejí tyto skutečnosti:
- Audit VŘKS provedený společností VGD Audit, který schválila ČNB bez výhrad.
- Skutečnost, že na zdokonalení vnitřních procesů si představenstvo najalo renomovanou zahraniční společnost KPMG. (Spolupráce měla pokračovat i v květnu roku 2013, ale vzhledem k zákazu činnosti družstva a zablokování všech jeho okamžitě likvidních rezerv a odvezení podstatné části úvěrové dokumentace policií ČR nebyla realizována.)
- Skutečnost, že Metropolitní spořitelní družstvo udržovalo nadstandardní likvidní rezervy, které v době likvidačního zásahu ČNB ve spolupráci s VSZ v Praze dosahovaly necelých 4 miliard Kč. Kdyby státní zástupkyně nezablokovala 2,3 miliardy Kč těchto likvidních rezerv, tak Metropolitní spořitelní družstvo mohlo zcela bez problémů proplácet všechny platební příkazy jeho členů až do konce roku 2013.
- Skutečnost, že členská schůze Metropolitního spořitelního družstva konaná dne 22. 04. 2013 schválila na návrh jeho představenstva navýšení kapitálové přiměřenosti na 12%. Dokladem předvídavosti a obezřetnosti představenstva družstva je skutečnost, že tuto výši kapitálové přiměřenosti v roce 2015 nařídila ČNB družstevní záložně CREDITAS jako podmínku pro udělení bankovní licence.
- Skutečnost, že Metropolitní spořitelní družstvo mělo bez problému zvládnuta rizika koncentrace, úrokové riziko, tržní riziko a operační rizika.
- Skutečnost, že Metropolitní spořitelní družstvo mělo tak vysoký vlastní kapitál, který by stačil na pokrytí případné ztráty způsobené činností skupiny kolem pana „ALADINA“.
Fatální neznalost (ať už skutečná nebo účelová) JUDr. Daniely Smetanové zákonů, vyhlášek a úředních sdělení týkajících se činnosti finančních institucí a běžných zvyklostí v postupech financích institucí dokládá její výrok, že důkazem trestné činnosti představenstva je skutečnost, že úvěry byly (nutno podotknout, že v souladu s úředním sdělením ČNB ze dne 27. května 2011) poskytnuty nově založeným společnostem, tzv. „SPV“. Dále státní zástupkyně, v rozporu s běžnou podnikatelskou praxí, zpochybňuje projekt nákupu, zhodnocení a následného prodeje nemovitostí jako zcela nerealizovatelný.
Státní zástupkyně dále tvrdí, že projekt byl realizován bez jakékoliv přímé finanční spoluúčasti. Přitom sama poukazuje na skutečnost, že nemovitosti sloužící jako zástavy úvěrů byly nejprve nakoupeny z vlastních zdrojů skupiny pana „ALADINA“ realizující projekt (tj. společností zástavce) a zaštiťující SPV a až po jejich ocenění a zapsání do katastru nemovitostí jako zástavy byl poskytnut úvěr do výše 80% jejich tržní hodnoty stanovené bezúhonným soudním znalcem. Státní zástupkyně zřejmě neví nebo nechce vědět, že SPV nikdy sama projekt nerealizuje, ale vždy je součástí větší skupiny, která ji zajišťuje zázemí, finance a know how pro její činnost. Viz též úřední sdělení ČNB ze dne 27. května 2011 – definice sponzora.
Dále státní zástupkyně zcela bez jakéhokoliv důkazu uvádí, že představenstvo postupovalo podle pokynů Petra K., přičemž nadřízeným orgánem představenstva byla členská schůze, na které měli rozhodující hlasy členové družstva s dalšími členskými vklady, mezi které Petr K. nepatřil – z tohoto pohledu je tvrzení státní zástupkyně zcela mimo realitu. Opět zde zcela mimo realitu zmiňuje „Fahrplan“ kterýžto dokument vlastně ani neexistuje (lze předpokládat, že takto nazývá dokument, který se jmenuje „Fahrplan do konce roku 2011“). V rámci hlavního líčení nebyl proveden žádný důkaz, který by vliv Petra K. na představenstvo Metropolitního spořitelního družstva dokazoval – viz též například zápisy z jednání představenstva, které jsou součástí spisu.
Neustále opakovaným nepravdivým tvrzením JUDr. Daniely Smetanové je její výrok, že v průběhu hlavního líčení byl proveden důkaz „např. Skype mezi obžalovaným Zavřelem a Petrem K. o namočení do Romanových tunelů a ulívání peněz bokem, …“. Přitom už v rámci své úvodní řeči jsem poukázal na skutečnost, že v dané době jsem po Skype žádné rozhovory nevedl a že uvedený rozhovor se podle dokumentace ve spisu odehrál mezi Petrem K. a Ivem Z. Přesto paní JUDr. Daniela Smetanová na tomto svém výroku trvá a dokola ho opakuje. (Asi doufá, že se naplní lidové rčení, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou.) Jaký to doklad její důkazní nouze! Navíc je nutno konstatovat, že žádaný Roman nebyl v této kauze trestně stíhán, nebyl obviněn ani se mezi odsouzenými nenachází.
Stejným nepravdivým a ničím nedoloženým tvrzením JUDr. Daniely Smetanové je i její výrok, že „Zajištěný Fahrplan byl i součástí záznamu koordinační schůzky 9. 2. 2010.“ Podle policejní dokumentace je první datum, kdy byl (nedokončený) „Fahrplan do konce roku 2011“ modifikován datum 19. 09. 2011. Na schůzce 09. 02. 2010 byla zcela prokazatelně projednávaná problematika výstavby a prodeje fotovoltaických elektráren a v žádném případě nebyla projednávána problematika převzetí Metropolitního spořitelního družstva.
Dále se státní zástupkyně dovolává svědectví odsouzeného vraha Jakuba A. (mimo jiné ho de facto označila za spolupracujícího obviněného), který tvrdí, že dostal od Jana V. ubezpečení, „že v družstvu jsou lidé, kteří zařídí, aby takový úvěr prošel“. Kteří lidé? Za povšimnutí stojí, že spolupracující osoby v LBBW Bank a Raiffeisenbank jsou známy svým jménem a příjmením. Přitom Jiří S. z LBBW Bank organizoval zcela prokazatelně porušení všech předpisů v rámci AML aby peníze pocházející z úvěrů Metropolitního spořitelního družstva, účelově vázané na nákup nemovitostí, mohly být odeslány na účty do Hongkongu k rukám bratrance pana „Aladina“. Jiří S. měl prokazatelně k dispozici úvěrové smlouvy, a tudíž nutně musel znát i účel úvěrů – nákup nemovitostí.
To, že některé vlastníky dotčených SPV bylo možno identifikovat jako bezdomovce, vyvrací svědectví pracovníků LBBW bank, kteří vypověděli v tom smyslu, že všichni jednali samostatně a vypadali docela normálně jako běžní klienti. Ba dokonce i o oblíbenci obžaloby a předsedkyně senátu, zesnulém Janu Kv. se jeho dcera ve své výpovědi vyjádřila ve smyslu „Úplně hloupý nebyl“ a sociální pracovnice na dotaz předsedkyně senátu odpověděla „Byl to slušně oblečený starší muž, působil velmi slušně a laskavě.“ Dokonalý člověk pro zakrytí vzájemných vazeb v rámci skupiny pana „ALADINA“.
O skutečnosti, že celá akce likvidace Metropolitního spořitelního družstva byla ve spolupráci FAU MF ČR, ČNB a VSZ v Praze předem pečlivě naplánována svědčí, že státní zástupkyně se trestnou činnost představenstva Metropolitního spořitelního družstva snaží dokazovat i pomocí toho že probíhají „desítky usnesení o zahájení trestního stíhání a další procesní úkony ve věci množství dalších úvěrových případů …“ aniž by poukázala na fakt, že tito dlužníci Metropolitního spořitelního družstva přestaly splácet své závazky vyplývající z platných úvěrových smluv až po té, co některým z nich byly zablokovány peníze na účtech, až po té, co Metropolitnímu spořitelnímu družstvu ČNB zakázala činnost, a až po té co mu byly VSZ v Praze zablokovány všechny okamžitě likvidní rezervy v astronomické výši 2,3 miliardy Kč čím bylo Metropolitní spořitelní družstvo uvedeno do „klinické smrti“. Zcela průhledná taktika: nejprve družstvo zlikvidujeme, počkáme na spekulativní reakce některých jeho členů, a poté z toho všeho obviníme jeho představenstvo. (To je přeci logické, vždyť oni ho řídili!)
Velmi problematický je i výrok JUDr. Daniely Smetanové: „Byť nebylo prokázáno, že by obžalovaní měli přímý prospěch z této trestné činnosti, byť (logicky tak, zřejmě překlep písařky) tomu s vyšší mírou pravděpodobnosti nasvědčuje nalezený deník u obžalovaného Petra K. (příloha 61) s rozpisem plateb a prospěchu pro jednotlivé účastníky, avšak toliko s jejich křestními jmény či zkratkami, a lze i připustit, že jejich představa osudu vyvedených prostředků mohla být jiná, …“ Státní zástupkyně však jaksi zapomněla uvést, že křestní jméno Jan se v tomto rozpisu Petra K. vůbec nevyskytuje. Navíc jak lze z křestních jmen provést identifikaci konkrétní osoby? Dovolím si zde v duchu výroku paní státní zástupkyně parafrázovat: Byť nebylo prokázáno, že by státní zástupkyně měla přímý prospěch z cílené likvidace Metropolitního spořitelního družstva, tak tomu s vyšší mírou pravděpodobnosti nasvědčuje skutečnost, že zablokovala peníze na účtech Metropolitního spořitelního družstva, které žádné peníze do zahraničí neposílalo a jehož představenstvo o plánech skupiny kolem pana „Aladina“ nic nevědělo, zatímco nezablokovala peníze v LBBW Bank která peníze do Hongkongu podle pokynů pana „Aladina“ převáděla a jejíž pracovník Jiří S. prokazatelně zařídil, že bylo možné porušit všechny vnitřní předpisy LBBW Bank bránící praní špinavých peněz, přičemž Jiří S. prokazatelně věděl, že peníze, které umožňuje poslat na účty do Hongkongu pochází z úvěrů od Metropolitního spořitelního družstva a jsou účelově vázány na nákup nemovitostí.
Ač státní zástupkyně cituje stanovy Metropolitního spořitelního družstva, kde je uvedeno, že představenstvo rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu, tak jaksi opomněla uvést, že úvěry podle stanov Metropolitního spořitelního družstva a i v souladu se zákonem č. 87/1995 Sb. výhradně schvalovala jeho úvěrová komise včetně způsobu jejich zajištění. Státní zástupkyně zcela záměrně opomněla uvést skutečnost, že pokud se představenstvo vyjadřovalo k úvěrům, tak z titulu řízení rizika likvidity, rizika koncentrace, úrokového rizika, rizika dostatečné kapitálové přiměřenosti, tržního a operačního rizika. Zapomněla uvést, že v souladu se zákonem č.87/1995 Sb. ve stanovách provedené rozdělení pravomoci schvalovat úvěry od pravomoci podpisovat úvěrové smlouvy bylo bezpečnostní pojistkou, aby představenstvo nemohlo podpisovat úvěry, které by si samo schválilo.
Z provedeného dokazování v rámci hlavního líčení vůbec nevyplynulo, že by obžalované představenstvo nakládalo, nebo vůbec mohlo nakládat, s finančními prostředky v úmyslu trvale je vyloučit z dispozice jejich vlastníka – spořitelního družstva, když de iure s nimi vůbec nakládat nemohlo a nakládání s nimi de facto se nikdy neprokázalo, protože se ani prokázat nemohlo.
Nepravdivý je i odkaz na falešné znalecké posudky nemovitostí daných do zástavy, když všichni znalci, kteří zástavy pro uvedené úvěry oceňovali, byli trestně stíhání a jejich trestní stíhání bylo odloženo. Jeden ze znalců vypověděl, že jím zpracované posudky zkoumala komise příslušného Krajského soudu a dospěla k závěru, že jím zpracované posudky jsou v pořádku.
Dále je nutno uvést skutečnosti, které státní zástupkyně JUDr. Daniela Smetanová ve svém odvolání neuvedla:
Nejdůležitějším a nezpochybnitelným faktem, který státní zástupkyně JUDr. Daniela Smetanová neuvedla, je, že Metropolitní spořitelní družstvo by nikdy nezkrachovalo, kdyby mu ČNB nezakázala činnost a kdyby mu VSZ v Praze nezablokovalo všechny okamžitě likvidní rezervy v astronomické výši 2,3 miliardy Kč.
Státní zástupkyně opomněla uvést fakt, že ČNB Metropolitnímu spořitelnímu družstvu odebrala licenci na základě protokolu, který se jako vejce vejci podobá protokolu o kontrole družstevní záložny CREDITAS z roku 2015 na základě kterého byla této záložně udělena bankovní licence. Navíc neuvedla fakt, že Metropolitní spořitelní družstvo podalo na ČNB správní žalobu, která dodnes leží u správního soudu.
Dále zatajila vynikající finanční situaci v Metropolitním spořitelním družstvu k 30. 04. 2013 – mimochodem lepší než v družstevní záložně Creditas, která později dostala bankovní licenci.
Abychom mohli posoudit situaci Metropolitního spořitelního družstva, musíme vycházet z údajů k 30. 04. 2013, kdy byl uzavřen poslední „svobodný“ měsíc v Metropolitním spořitelním družstvu, (pro připomenutí: blokace likvidních prostředků Metropolitního spořitelního družstva byla zahájena 03. 05. 2013 a zákaz podnikatelské činnosti (přijímat vklady a poskytovat úvěry) byl účinný dnem 07. 05. 2013).
K tomuto datu disponovalo Metropolitní spořitelní družstvo likvidní rezervou ve výši 3,9 mld. Kč, což představuje 28 % vložených klientských vkladů. Disponovalo kapitálovou přiměřeností 10,66 % (povinná minimální kapitálová přiměřenost činí 8 %). Členská schůze Metropolitního spořitelního družstva dne 22. 04. 2013 schválila v souladu s podmínkami BASEL III ponechání celého zisku za rok 2012 ve výši 165 mil. Kč v družstvu pro zvýšení kapitálové přiměřenosti a zároveň schválila navýšení kapitálu dalšími členskými vklady o 200 mil. Kč. Tímto by došlo k výraznému zvýšení kapitálové přiměřenosti a ke zvýšení krytí rizik vlastním kapitálem spořitelního družstva až na úroveň, kterou požadovala ČNB v roce 2015 po družstevní záložně CREDITAS jako podmínku udělení bankovní licence. Zisk k 30. 04. 2013 dosahoval 95 mil. Kč. Klasifikované úvěry celkem dosahovaly výše 11,6 % a z toho pochybné a ztrátové úvěry dosahovaly 1,4 % všech úvěrů. V letech 2011 až 2013 byly splaceny úvěry za více než 4 mld. Kč.
Představenstvo Metropolitního spořitelního družstva na každém svém měsíčním zasedání dostávalo reporty o likviditě, kapitálové přiměřenosti a hospodaření Metropolitního spořitelního družstva. Na každém pravidelném měsíčním představenstvu byly detailně probírány všechny úvěry po splatnosti a ke každému úvěru byla určena zodpovědná osoba, jejímž úkolem bylo komunikovat s dlužníkem a dohodnout s ním provedení nápravy a zaplacení dlužných částek. Tímto důsledným jednáním s dlužníky se dařilo udržet nadstandardně nízký objem nesplácených úvěrů. Navíc představenstvo začátkem roku 2013 rozhodlo o útlumu úvěrové činnosti a zahájilo nákup dluhopisů kotovaných na burzách EU. K 06. 05. 2013 činil objem nakoupených dluhopisů 1,5 mld. Kč. Metropolitní spořitelní družstvo v letech 2011 a 2012 odvedlo do státního rozpočtu na různých daních a odvodech celkem 123 mil. Kč. Jsou toto parametry vytunelované kampeličky?
Metropolitní spořitelní družstvo mělo dost zdrojů na vyplacení všech platebních příkazů jeho členů. V prosinci roku 2013 bylo na účtech Metropolitního spořitelního družstva zablokovaných VSZ v Praze celkem 2,3 miliardy Kč. Na vyplacení v té době čekalo cca 2,1 miliardy Kč platebních příkazů. Takže tím, kvůli komu členové družstva nedostali vyplaceny své platební příkazy, byla jednoznačně JUDr. Daniela Smetanová. Neobstojí ani její zdůvodnění, že pomocí „fingovaných“ platebních příkazů mohlo docházet k vyvádění peněz z Metropolitního spořitelního družstva, když všechny platební příkazy byly opatřeny úředně ověřeným odpisem a paní státní zástupkyni nevadilo, že Metropolitní spořitelní družstvo od června do prosince roku 2013 vyplatilo ze zdrojů získaných splátkami úvěrů a prodejem dluhopisů platební příkazy svých členů za více než 1 miliardu Kč (a to bez jakékoliv kontroly VSZ v Praze).
Státní zástupkyně rovněž zatajila fakt, že Metropolitní spořitelní družstvo by útok skupiny pana „Aladina“ bez problémů přežilo. Vzhledem k výše popsanému navýšení základního kapitálu, které schválila členská schůze dne 22. 04. 2013 lze s jistotou konstatovat, že koncem roku 2013 by základní kapitál Metropolitního spořitelního družstva přesáhl 2 miliardy Kč. Jestliže státní zástupkyně tvrdí, že jí odhadnutá „škoda“ ze 7 poskytnutých úvěrů by přesáhla 1 miliardu Kč, tak tato částka by byla plně kryta vlastním kapitálem Metropolitního spořitelního družstva a střadatelů by se vůbec nedotkla. Navíc lze důvodně očekávat, že výnos z prodeje zastavených nemovitostí by se pohyboval střídmým odhadem mezi 300 – 500 miliony Kč, (při prodeji „v nouzi“) takže ztráta by s největší pravděpodobností byla cca poloviční.
Popis struktury skupiny pana „Aladina“ (zpracováno podle policejních telefonních odposlechů, podání vysvětlení a výpovědí svědků a obviněných k září roku 2016)
Policie ČR a VSZ v Praze níže uvedené informace a vzájemné vazby muselo na základě dokumentace obsažené ve spisu znát už někdy na přelomu let 2015 a 2016. Z tohoto hlediska je přinejmenším podezřelé, že VSZ v Praze, jmenovitě státní zástupkyně JUDr. Daniela Smetanová tvrdošíjně lpí na tom, že představenstvo Metropolitního spořitelního družstva vědělo, že stádo bílých koní organizoval Jan V. s tím, že peníze z LBBW Bank do Hongkongu posílal Petr. K. a tyto skončily neznámo kde.
„ALADIN“ (pravděpodobně stále trestně stíhán) je podle policejního záznamu osoba jiné než české národnosti trvale žijící a podnikající v Čechách. Předmětem jeho podnikání je kromě obchodu s auty i developerská činnost, kterou mu pomáhá zajišťovat jeho spolupracovník Michal B. Pan „ALADIN“ rozhoduje o nákupech nemovitostí pro developerské projekty, o financích a o odměnách pro jednotlivé spolupracovníky jím řízené skupiny. Podle svědectví Jakuba A. a podle telefonní odposlechů Michala B., u něj skončily všechny peníze poslané do Hongkongu. Jeho bratranec, odsouzený za majetkovou trestnou činnost, Jaroslav N., který pobýval na falešný pas na jméno Petr Mareš v Thajsku a Hongkongu tam organizoval zakládání společnosti, na jejichž účty chodily peníze z LBBW Banky a „Petr Mareš“ organizoval jejich přesun pod kontrolu pana „ALADINA“. Z důvěryhodného zdroje pochází i informace, že bratr pana „ALADINA“ spolupracuje s Policií ČR jako překladatel.
Advokátní kancelář byla právním poradcem pana „ALADINA“, radila mu jak nakládat s penězi a připravovala pro jeho skupinu všechny smlouvy, které sloužili k „legalizaci“ převodu peněz do Hongkongu.
Michal B. (nepravomocně odsouzený) má letité zkušenosti s nákupem, zhodnocením a prodejem nemovitostí. Je to blízký spolupracovník pana „ALADINA“. Z jeho telefonních odposlechů vyplývá, že 600 až 800 mil Kč skončilo v rukách pana „ALADINA“, což dosvědčil i Jakub A.
Petr. K (souzen samostatně) spolu s Ivem Z. založili společnost RSA která připravovala podnikatelské záměry pro 7 úvěrů načerpaných členy skupiny pana „ALADINA“. Pomohli této skupině důmyslným způsobem zakrýt vzájemné vazby svých členů tak, aby nebyly zjistitelné běžnými komerčními prostředky pro sledování vazeb v rámci ekonomicky spjatých skupin. On také, dle policejních záznamů, posílal peníze z LBBW Bank přes internetové bankovnictví do Hongkongu.
Tomáš S. nakupuje a prodává vozidla, zná Petra K., má dobré vazby na Jana V., Michala Š a Matěje J. Ve své svědecké výpovědi potvrdil, že Jan V. chystal zasíťování nakoupených pozemků.
Jan V. (nepravomocně odsouzený) podniká v oblasti nákupu a prodeje aut, dlouhodobě úzce obchodně spolupracuje s panem „ALADINEM“. Založil společnost, kterou dal volně k dispozici Petru K., který ji používal k převodům peněz do Hongkongu. Vypověděl, že jeho úlohou bylo zajistit zasíťování nakoupených pozemků, což mu mimo jiné dosvědčil i Tomáš S. Komunikoval i s Jiřím S. z LBBW Bank. Spolupracoval s Michalem B.
Jaroslav N. alias Petr Mareš, bratranec pana „ALADINA“, odsouzený za majetkovou trestnou činnost byl cca 10 let na falešný pas na útěku v Thajsku a Hongkongu. Organizoval zakládání společnosti v Hongkongu, přes jejichž účty organizoval převod peněz pod kontrolu pana „ALADINA“. Komunikoval s Petrem K. a v Hongkongu s Jakubem P.
Jakub A. (odsouzený za vraždu, bývalý voják na zahraniční misi), organizoval zakládání některých společnosti, které v Metropolitním spořitelním družstvu žádaly o úvěr, a podílel se na posílání peněz do Hongkongu. Spolupracoval s Janem V. na obchodu s auty. Na dotaz předsedkyně senátu uvedl, že všechny peníze z úvěrů poskytnutých Metropolitním spořitelním družstvem skončily pod kontrolou pana „ALADINA“. Znal se s Janem Kř., který přes svého otce Jana Kv. založil jednu ze společností, která se na celé akci posílání peněz do Hongkongu podílela. Dále se dobře znal s Davidem V.
Milan V. (nepravomocně odsouzený) s Janem V. řeší účty v bance. Dobře zná Petra K. a Pavla S. Má vazbu i na Jakuba A.
Michal Š. (má trestní minulost) pracuje pro Jana V. na autech. Má vazby na Matěj J. a Tomáše S.
Miloš B. (nepravomocně odsouzený) komunikuje s Janem V., znají se z okresního fotbalu.
Pavel S. se zabývá prodejem technologií do Ruska, zprostředkováním financí a nemovitostí. Má vazby na Michala B. Milana V. a Stanislava Š. Také na Jana J.
Lukáš M. (nepravomocně odsouzený) komunikuje s Michalem Š., na Jana V. má vazbu a komunikuje s ním.
Matěj J. (nepravomocně odsouzený) je řízený Michalem Š., komunikuje napřímo i s Janem V., má vazu na Jakuba A.
Jan Kv. (zemřel) je otcem Jana Kř. který má vazbu na Jakuba A.
Stanislav Šv. vlastní v L. apartmány a další nemovitosti, dlouhodobě podniká v oblasti developmentu, jeho syn Pavel Šv. byl pravděpodobně s Michalem Š. ve vězení, je nevlastním bratrem nepravomocně odsouzeného Jana J. a zaměstnává Jaroslava Z.
Kateřina H. (nepravomocně odsouzená) řízena svým otcem, identifikovatelná vazba na Jana V. a advokátní kancelář.
David V. (nepravomocně odsouzený), má vazbu na Jakuba A.
Pavla Ši. (nepravomocně odsouzená) je řízena Stanislavem Šv., vazba na Jana J. (nevlastní bratr Stanislava Šv.) a na Jiřího R.
Jan J. (nepravomocně odsouzený) nevlastní bratr Stanislava Šv., vazba na Jana Kv. a Jaroslava Z.
Jaroslav Z. (nepravomocně odsouzený) zaměstnanec Stanislava Šv., komunikuje s Janem J.
Jiří R. (nepravomocně odsouzený) komunikuje s Pavlou Ši. a Kristýnou L. má vazbu na Egidius R. s kterým zřejmě organizoval neúspěšný výběr 38 mil. Kč v hotovosti. Dále vypověděl, že spolu s Egidiusem R. chystaly nákupy nemovitostí v Pobaltí.
Egidius R. spolupracoval s Jiřím R., vazba na Kristýnu L.
Kristýna L. komunikuje s Jiřím R. a má vazbu na Egidius R.
Juraj J. byl zadržen v Hongkongu, vazba na Petra K.
Jakub P. (nepravomocně odsouzený) má vazbu na Juraje J. a Antonína P., s nímž, dle policie, společně podniká.
Antonín P. s Jakubem P. je už dříve seznámil Juraj J.
Dále se skupinou pana „ALADINA“ spolupracovali realitní makléři, soudní znalci a bankéř z LBBW Bank Jiří S. Je pravděpodobné, že okruh spolupracovníků byl mnohem širší. Níže uvedené schéma, včetně popisu zdrojů, na základě kterých bylo vytvořeno, jsem předal policii ČR, síti státních zastupitelství a předsedkyni soudního senátu.
Aby byly dokonale zastřeny vazby mezi jednotlivými členy skupiny, lze vysledovat, že vůči Metropolitnímu spořitelnímu družstvu vystupovaly pouze jednotlivé podskupiny:
Podskupina Jakuba A. – tam patří Jan Kř. a jeho otec Jan Kv. a dále asi David V.
Podskupina Michala Š – tam patřil Matěj J.
Podskupina Kateřina H, která byla řízena svým otcem.
Podskupina Stanislava Šv. – ovládá Pavlu Š., Jiřího R., svého nevlastního bratra Jana J. a svého zaměstnance Jaroslava Z.
Podrobnější analýza by jistě vedla k detailnějšímu rozčlenění skupiny pana „ALADINA“ na jednotlivé podskupiny, které měli zakrýt před Metropolitním spořitelním družstvem vzájemná propojení.
Vážený pane magistře Jane Krestýne, zapojil jste se (snad nevědomky) do řetězce nepravdivých tvrzení, který zahájilo FAU MF ČR (viz) ve spolupráci s Českou národní bankou . Z těchto lží pak čerpalo Vrchní státní zastupitelství v Praze a na potvrzení svých lží si objednalo takzvané „znalce“ ze společnosti A-Consult plus. Ze všech těchto pramenů pak čerpala bulvární mediální kampaň. A z těchto všech „zdrojů“ čerpala ve svém rozsudku také předsedkyně senátu JUDr. Dana Pacholíková. A Ministerstvo spravedlnosti ČR není prý kompetentní k tomu, aby v této zemi chránilo a zjednalo právo a spravedlnost.
Pane magistře Jane Krestýne, podepsal jste tento dokument plný nepravdivých, vymyšlených a fabulovaných tvrzení, protože:
- slepě důvěřujete svým kolegyním a kolegům a podepíšete vše, co Vám k podpisu předloží, aniž byste si informace ověřoval?
- Protože jste se obával, že kdybyste to nepodepsal, mělo by to negativní dopad na Váš karierní postup?
- Protože očekáváte, že podílem na této uměle vytvořené „velké kauze“ se Vám otevře další karierní postup?
- Nebo snad lze ve Vašem případě parafrázovat slova JUDr. Daniely Smetanové: Byť nebylo prokázáno, že by Mgr. Jan Krestýn měl přímý prospěch z podílu na zametání stop po cílené likvidaci Metropolitního spořitelního družstva Českou národní bankou ve spolupráci s VSZ v Praze, tak tomu s vyšší mírou pravděpodobnosti nasvědčuje skutečnost, že se podepsal pod odvolání v neprospěch obžalovaných, které se nezakládá na provedených důkazech, ale je snůškou výmyslů, nepravd a fabulací?
Můžete mi odpovědět?
Jan Zavřel
